Černý Petr z Terezína

Židovská obec Brno a centrum židovské kultury ŠTETL vyhlašují výtvarnou soutěž na dotvoření chybějící karty k sérii hry Černý Petr, kterou z koncentračního tábora Terezín přivezl přeživší holocaustu Petr Haimann. Výtvarná soutěž je vyhlášena pro školy základní, střední a ZUŠ, které mohou zaslat výběr pěti kreseb dětí a mládeže ve věku od 6-18 let. Kromě dokreslení jedné karty do dvojice je možné do soutěže přihlásit i grafický návrh rubové strany karet. Nejlepší návrhy dotvoří tištěné vydání karet Černého Petra.  

Sběr soutěžních prací bude probíhat do 30. dubna 2024. O výsledcích soutěže rozhodne odborná porota v čele s Ing. arch. Petrem Haimannem, z jehož majetku pochází dochované karty. Vyhlášení proběhne 31. května 2024 a výstava nejlepších prací bude zahájena 29. srpna 2024 v Café Paměti národa na Radnické ulici v Brně v rámci třetího ročníku mezinárodního festivalu židovské kultury ŠTETL FEST společně s retrospektivní výstavou Petra Haimanna zahrnující nejen jeho dětské kresby z Terezína. 

V případě zájmu o zapojení do soutěže nás kontaktujte na emailu cernypetr@zob.cz

Pan Haimann byl do Terezína deportován z Brna společně s rodiči v prosinci 1941 jako tříletý chlapec. 
Kreslení, ale i jiné druhy tvůrčích aktivit, zaujímalo v Terezíně jisté výsadní postavení. Fungovalo zároveň i jako terapie, která pomáhala dětem lépe snášet život ve skličující každodenní realitě ghetta. Světoznámé jsou výtvarné práce dětí tvořících pod propracovanou pedagogickou koncepcí malířky a designérky, absolventky Bauhausu Friedl Dicker Brandeisové. V jejím pojetí byla kresba chápána jako prostředek k sebevyjádření, uvolnění fantazie a emocí. Případ architekta Petra Haimanna je ale odlišný a v jistém smyslu unikátní. Na organizovanou výuku probíhající v terezínských heimech byl v době své internace příliš malý, odborného vedení se mu tedy nedostalo.

Sám k tomu říká: „Já jsem pořád chtěl kreslit. To kreslení bylo jaksi ve mně. Vždycky mi někde sehnali nějaký papír, i tužky se tam daly sehnat z kanceláří a podobně. Takže jsem kreslil, vyplňoval jsem tím čas.“ Jeho terezínské práce vykazují zarážející vyspělost, trpělivost a známky pozorovatelského talentu. 

Petr Haimann se osvobození z Terezína dočkal i s rodiči. Zpátky do Brna kromě vlastních výtvarných prací dovezl navíc díla těch, kteří takové štěstí neměli. Mezi díly se nachází sada karet pro hru Černý Petr od neznámého autora. Kolorované perokresby na kartonových kartičkách malého formátu tvoří kromě ústředního mouřenína 14 dvojic a jedna dvojice neúplná. Zachycují postavy představující povolání a běžné lidské činnosti mimo ghetto (kuchaře, zahradníky, sportovce, hrající si děti), ale i zástupce snového nebo pohádkového světa (prince a princezny, piráty a námořníky, klauny). Pouze jediná dvojice, příznačně označená symbolem šesticípé hvězdy, vyobrazuje terezínskou realitu – klečící žena zachycená při těžké práci a muž v uniformě táborového dozorce. Karta z neúplné dvojice představuje holčičku oblečenou v národním kroji. V rámci vyhlašované soutěže bychom ji rádi doplnili kresbou ze současnosti, karty následně vyrobili a vrátili tak hru zpět do života. Zapojení do výtvarné soutěže nabízí studentům možnost reflexe jejich vlastních cest do fantazie, daleko od světa sociálních sítí, jako paralelu terezínských dětí unikajících alespoň v myšlenkách z uzavřeného ghetta do snového světa, který pro ně vytvořil anonymní autor Černého Petra.