ŠTETL FEST

ŠTETL FEST je mezinárodní multižánrový festival židovské kultury, který se každoročně koná na přelomu srpna a září v Brně v mnoha objektech a lokalitách spojených s židovskou historií. Během své tříleté existence dostál své pověsti největšího festivalu židovské kultury v ČR a vybudoval si značné renomé i v zahraničí. Propojuje nejen brněnské, ale i celostátní instituce, zapojuje se do mezinárodních projektů a snaží se v rámci promyšlené dramaturgie šířit myšlenku základního motta „Důstojnost v rozmanitosti.“
Cílem festivalu je představit široké veřejnosti židovskou kulturu, historii, tradice i samotnou židovskou komunitu jako nedílnou a historicky podloženou součást společnosti, propagovat vstřícnost a respekt v mezikulturní i mezikomunitní debatě. Každý ročník se nese v duchu jednoho hlavního tématu a zahrnuje rozmanité programy – přednášky, výstavy, besedy, architektonické procházky, koncerty, divadelní představení i dětské dílny.
Festival je organizován Židovskou obcí Brno ve spolupráci se spolkem ŠTETL, Muzeem města Brna a dalšími institucemi a experty.

V roce 2025 bude hlavním tématem přirozeně konfrontace s 80. výročím konce druhé světové války s podtitulem „Konec války?“. Bude nás zajímat nejenom, zda se dokážeme z historie poučit, ale také jaký vliv mají na společnost války současné. Jaké mechanismy válku spouští, co můžeme vnímat jako varovné signály a zda lze válce předcházet. Tyto otázky nás v rámci hlavního tématu zavedou mimo jiné do Norska, kde díky organizaci Nansenova pomoc nalezly útočiště některé z brněnských osobností – architekt Otto Eisler, psychiatr Leo Eitinger nebo aktivistka Nora Lustigová. Připomeneme si je při přednáškách a besedách s pamětníky, historiky i sociology, při pokládání Kamenů zmizelých nebo architektonických procházkách.

Téma „Konec války?“ obsahuje nejen otázky válečné, ale stejnou měrou i ty mírové – co dělat, když válka skončí? Lze navázat na život před ní? Kde a v čem nalézat naději a je možné odpuštění? Jednou z důležitých dramaturgických linek programu bude připomínka osobnosti brněnského poválečného rabína Richarda Federa, jehož život a duchovní a pedagogická práce jsou jasnou odpovědí na výše položené otázky. Vzdělávání, dětem, ale i významu komunitního života před a po válce se budeme věnovat i v ostatních programech. Vila Stiassni bude místem sportovního zápolení Makabiády a nově zpřístupněná vila Wittal centrem workshopů spojených s židovskými tradicemi. Obsáhlý programový blok soustředěný kolem celostátní lietrárně-výtvarné soutěže „Srdce je oheň“ navazující na dětskou časopiseckou tvorbu v terezínském ghettu bude představen v Institutu Paměti národa Brno.

Výjimečnou pozornost chceme věnovat swingu, s ním spojené odbojové aktivitě, a terezínské skupině Ghetto Swingers, jejímž zakladatelem byl brňák Eric Vogel. Duchovní autoritou letošního ročníku se stane rabín Levi Cooper, učitel, spisovatel a novinář, který bude přednášet o liberalizaci ortodoxního náboženství. Téma judaismu doplní v besedě i dvě liberální rabínky. Každoroční „Návraty do Brna“ budou letos věnovány rodině textilního průmyslníka Felixe Engelsmanna a jeho brněnskému odkazu. Hudební program zajistí opět několik domácích i zahraničních kapel a orchestrů v čele se swingovými Melody Makers. Festival jako každoročně následuje židovskou tradici a jeho nedílnou součástí opět budou komunitní akce jako zapalování šabatových svíček nebo společná havdala.

Třetí ročník festivalu v roce 2024 se zabýval tématem „Židovské trauma v umění: od Kafky k Barbie“ a zaměřil se na historické i současné podoby židovské zkušenosti a její uměleckou transformaci. Festival představil významné umělce, jako Franze Kafku, Huga a Pavla Haasovi, Helgu Hoškovou či Jindřicha Štreita, a zároveň nabídnul kontrast v podobě příběhu Ruth Handler, tvůrkyně panenky Barbie, a jejího dopadu na společnost. Zabývali jsme se přenosem traumatu, otázkami identity a jak nám pomáhá umělecká tvorba se s traumatem vyrovnat.
program ŠTETLFEST 2024 / program ŠTETLFEST 2024 ENG / program ŠTETLFEST 2024 DE

Druhý ročník se výrazně rozrostl – během 4 dnů bylo připraveno více než 80 akcí, které navštívilo 9 500 diváků. Hlavním tématem druhého ročníku byly vlaky. Vlaky jako tragický symbol židovské historie 20. století a zároveň nadějný symbol současnosti. Vlaky, které odvážely židovské občany do vyhnanství i koncentračních táborů a které se staly prostředkem humanitární pomoci a záchrany současných válečných uprchlíků. Vlaky jako němí svědci společenských pohybů vzešlých z mocenské i lidské netolerance. Více informací o druhém ročníku festivalu najdete na Publi.

program ŠTETLFEST 2023 / program ŠTETLFEST 2023 ENG

První ročník festivalu proběhl v roce 2022 a setkal se s velkou diváckou odezvou nejen ze strany židovských komunit, ale především u široké veřejnosti, a to nejen z Brna. První ročník obsahoval 48 programových položek a během 3 dnů ho navštívilo celkem 6000 diváků. Více informací o prvním ročníku festivalu najdete na Publi.
program ŠTETL FEST 2022 / program ŠTETL FEST 2022 ENG

Knihovna ukradených nadějí (téma prvního ročníku festivalu):

Budťe s námi online!

MÁ PALESTINA A IZRAEL MÍROVOU BUDOUCNOST? (beseda s Irenou Kalhousovou a Jakubem Szántó)

PŘÍNOSY MUSLIMSKO-ŽIDOVSKÉHO FÓRA (přednáška zakladatele fóra a rabína Herschela Glucka)

KOŘENY ANTISEMITISMU (přednáška rabína Štěpána Menaše Klimenta)

PETR HAIMANN A JIŘÍ HÁLA (beseda přeživších)

ŽENA V MEA ŠEARIM (přednáška a autorská prezentace fotografky Elišky Blažkové)

RABÍNI A VÁLKA (beseda s moskevským vrchním rabínem v exilu Pinchasem Goldschmidtem a rabínem Oděsy Šlomo Bakštem)

DOPISY Z BRNA (dokument o Erice Turkl Neumann, jedné z Wintonových dětí, původem z rodiny brněnského vrchního rabína Barucha Placzeka, beseda s producentkou a autorkou knižní předlohy Karen Kruger)

NÁVRATY DO BRNA: WITTALOVI (beseda s potomky rodiny Wittalových v jejich někdejší vile)

SVOBODA A BEZPRÁVÍ (přednáška vrchního zemského rabína Karola Sidona)

VÁLKA NA UKRAJINĚ POHLEDEM EVROPSKÝCH RABÍNŮ (přednáška předsedy Konference evropských rabínů Pinchase Goldschmidta)

POLITICKÁ SITUACE V IZRAELI (beseda s politoložkou Irenou Kalhousovou a religionistou Alešem Weissem)