svatba

Manželství a manželský život hraje v judaismu stěžejní roli, neboť jeho hlavním smyslem má být naplnění biblického příkazu pru u-rvu, tedy „ploďte se a množte se“ (Gn 1,22). Vztah mezi manželi je popsán i v Gn 2,24: „Proto opustí muž svého otce i matku a přilne ke své ženě a stanou se jedním tělem.“

Podle biblické tradice bylo smluvení sňatku záležitostí ženichovy rodiny (např. Sd 14,2) a sňatek byl realizován tak, že se nevěsta přestěhovala do domu svého manžela a následně došlo k faktické konzumaci manželství (viz Gn 24,67). Úkolem ženy v manželství pak bylo udržovat mužův rod a bezdětnost mohla být důvodem rozvodu.

Židovská halacha ukládá muži povinnost uzavřít sňatek ideálně co nejdříve po dovršení 18 let, později se může oženit, pouze pokud se chce věnovat studiu Tóry nebo si vydělat na živobytí. Žena není povinna se vdát, ale obecně se její setrvání ve svobodném stavu nedoporučuje a měla by se provdat po dosažení pohlavní zralosti.

Prvním stupněm sňatku původně bylo zasnoubení (hebr. erusin nebo kidušin), které se konalo v domě rodičů nevěsty za přítomnosti svědků a bylo doprovázeno přiměřenou hostinou. Od té chvíle byla zasnoubená žena již chápána jako vdaná a zůstávala v domě rodičů až do samotné svatby (hebr. nisuin). Ve středověku byly obřady zasnoubení a svatby spojeny v jeden ceremoniál, který se nazývá hebr. chatuna, nebo též chupa.

Před samotnou svatbou nevěsta poprvé vstupuje do rituální lázně (mikve) a ženich bývá o šabatu předcházejícímu jeho svatbě vyvolán ke čtení z Tóry. Oba si navzájem vymění dary a až do svatebního obřadu se postí (podobně jako na Jom kipur). Před začátkem svatebního ceremoniálu se koná obřad zahalení nevěsty za přítomnosti rodičů obou snoubenců.

Vlastní svatební obřad se odehrává pod chupou, svatebním baldachýnem, kam je přiveden ženich a po něm i nevěsta, která ženicha třikrát či sedmkrát obchází. Oddávající rabín pak recituje požehnání nad vínem a nad erusin/kidušin, snoubenci se napijí vína, ženich si zaslíbí nevěstu prstenem a je přečtena svatební smlouva ketuba. Ve druhé fázi ceremoniálu se recituje sedm požehnání (hebr. Ševa brachot), snoubenci vypijí druhý pohár vína a na závěr ženich pohár rozbije.

Židovská tradice zakazuje sňatek mezi mužem a nerozvedenou ženou, mezi židy a nežidy a dále sňatky, které by byly podle halachy incestním spojením, např. mezi pokrevnými příbuznými. Zvláštní ustanovení se týkají uzavírání sňatků kohenů.