pesach

Svátek Pesach je prvním z tzv. Poutních svátků (hebr. Šaloš regalim) a slaví se od 15. do 21. (v diaspoře do 22.) nisanu. Připomíná vyjití (vyvedení) židů z Egypta (hebr. Jecijat Micrajim) pod vedením Mojžíše. Název svátku je odvozen od hebr. pasach, což znamená „přeskočit, pominout“ (krví označené domy prvorozených).

Pesach bývá označován také jako Chag ha-macot neboli Svátek nekvašených chlebů, odkazující na příkaz odstranit před začátkem svátku z domácnosti všechno kvašené (hebr. chamec) a po dobu slavení svátku jíst nekvašené chleby (hebr. macot, známé jako macesy). Z toho důvodu se po dobu slavení svátku používá i speciální pesachové nádobí a konzumují se pouze potraviny označené jako košer pro Pesach.

Hned po začátku Pesachu, tj. 15. nisanu večer, se koná Pesachový seder, slavnostní hostina prokládaná vyprávěním (hebr. hagadou) o událostech Exodu. Během ní se postupně pijí 4 poháry červeného vína a ochutnávají se pokrmy servírované na sederové míse a vztahující se k příběhu vyjití z Egypta: maror – hořké byliny (křen); bejca – vařené vejce; zroa – pečená kost beránka; chazeret – salát a slaná voda; karpas – petržel, celer, mrkev či brambory; charoset – směs jablek, ořechů a vína.

Na sederovém stole nesmí chybět pohár vína pro proroka Eliáše a 3 macesy symbolizující tři složky lidu Izraele – koheny, levity a izraelity. Kousek prostředního macesu nazývaný afikoman se odloží stranou nebo ukryje a sní se až na konci sederu poté, co je nalezen dětmi. Po zbytek pesachových dní se pojídají pokrmy vyráběné z macesů nebo macesové moučky.