šabat

Šabat je nejdůležitějším židovským svátkem přesto, že se opakuje každý týden. Jeho slavením si židé připomínají sedmý den od počátku stvoření světa, kdy Bůh ustal s tvořením a tento den posvětil jako den odpočinku. Dodržování šabatu jako svátečního dne je zakotveno dokonce i v Desateru: „Pamatuj na den odpočinku, že ti má být svatý. Šest dní budeš pracovat a dělat všechnu svou práci. Ale sedmý den je den odpočinutí Hospodina, tvého Boha.” (Ex 20,8-10)

Šabat začíná v pátek se západem slunce po východu prvních tří hvězd. V domácnosti žena zapálí dvě svíce, muž požehná dětem a pronese požehnání nad vínem a chalou, šabatovým chlebem. Následuje slavnostní večeře, během níž se zpívají šabatové písně. Od této chvíle jsou zakázány určité druhy práce a člověk se má věnovat rodině, odpočinku a studiu Tóry.

V sobotu se v synagoze během ranní modlitby čte z Tóry. Po svátečním obědě je chvíle na odpočinek, návštěvu přátel nebo procházku. Šabat končí po západu slunce obřadem, který se nazývá havdala. Během něj se pronáší požehnání nad vínem a vonným kořením a zapaluje se tzv. havdalová svíce spletená ze tří pramenů.