Svátek Sukot (neboli Svátek stánků) patří mezi tzv. Poutní svátky (hebr. Šaloš regalim) a slaví se od 15. dne měsíce tišri po dobu sedmi dní. Jeho název, odvozený od hebrejského výrazu suka (stan, přístřešek), připomíná putování židovského lidu pouští (po vyjití z Egypta) a přebývání ve stanech. Vzhledem k tomu, že se Sukot slaví na konci vegetačního období, bývá někdy označován také jako Svátek sklizně (hebr. Chag ha-asif).
Jedním z hlavních prvků svátku je stavba suky podléhající přísným pravidlům. Suka by měla mít dveře, tři nebo čtyři pevně postavené stěny a střechu z rostlinného materiálu, kterou prosvítá nebe. Bývá zvykem vyzdobit vnitřní prostor suky okrasnými závěsy, obrázky či květinami.
Pokud je to možné, měli by židé v suce pobývat po celou dobu slavení svátku, nebo by měli uvnitř alespoň společně pojíst během prvního (v diaspoře prvního a druhého) večera. Během speciální ceremonie se do suky zve sedm nebeských hostů, zvaných ušpizin, představujících patriarchy a významné postavy židovské historie.
Pro Sukot je kromě stavění suky a pobývání v ní typická i recitace modliteb (zv. hošanot) za spásu a budoucí vykoupení, během níž se v synagoze obchází bima (na které se nachází svitek Tóry), se svazkem lulavu v ruce. Lulav se skládá ze 4 druhů rostlin – z palmové ratolesti, větviček myrty, vrbového proutí a etrogu, citrusového plodu.
Svátek je završen dnem, nazývaným Hošana raba, kdy je podle tradice rozhodnuto o osudu každého pro nadcházející rok a kdy se bima v synagoze se svazkem lulavu obchází celkem sedmkrát.