Purim

Svátek Purim připadá na 14. adar (a/nebo 15. adar), v přestupném roce adar šeni, a je připomínkou záchrany židů žijících v Perské říši za vlády krále Achašveróše (patrně Xerxa I.).

Podle příběhu popsaného ve svitku knihy Ester (hebr. Megilat Ester) se manželka perského krále královna Ester, která je původem židovka, od svého strýce Mordechaje dozví o plánu králova rádce Hamana vyhladit všechny perské židy v den stanovený losem (los je hebr. pur – odtud název svátku). Ester však vínem posilněného krále přemluví, aby židovský národ ušetřil, a rádce Hamana nakonec stihne stejný osud, jaký původně určil židům – je pověšen.

Jedním z hlavních rysů oslav svátku je četba knihy Ester během bohoslužeb v synagoze, při níž se každá zmínka Hamanova jména přerušuje dupáním, pískáním nebo řehtáním řehtačkami. Purimový příběh se připomíná také tzv. Purimspielem, divadelní inscenací událostí popsaných v knize Ester.

Z radosti nad zázračnou záchranou židů a potrestáním Hamana se vyvinul zvyk převlékat se do kostýmů a pořádat karnevaly s maskami, které jsou dnes nedílnou součástí purimových oslav. Kromě nadměrné konzumace vína je pro Purim typické pojídání tzv. Hamanových uší (hebr. Oznej Haman, v jidiš Hamantaschen) – taštiček plněných mákem či marmeládou. Bývá také zvykem posílat pokrmy či dárky chudým či potřebným lidem, aby se i oni mohli radovat spolu s ostatními.